Když jsem kdysi poprvé slyšela o koučování, byla jsem k tomu relativně skeptická. Jednak jsem měla pocit, že je to metoda, která nemá co nabídnout. Přišlo mi, že i s ním spojované pojmy jako mindfulness jen „vykrádají“ původní ucelená starodávná učení a filosofii východu.
Nicméně, když jsem měla možnost si jednou v práci koučování vyzkoušet, souhlasila jsem. První sezení, ač jsem se domnívala, že vím, „o co jde“, byly pro mě zvláštní. Jako by se toho moc nedělo. Navíc, z jiných programů byl člověk více zvyklý na jednosměrnou komunikaci – jdete přeci na vzdělávání nebo sebe-rozvojový program, jelikož něco nevíte, s něčím si neumíte poradit a očekáváte „že někdo tam venku“ to ví a řekne vám, co dělat jinak… Koučování atakovalo všechny tyto moje zkušenosti. A vím, že někteří kolegové s tím bojovali podobně. „K čemu je to dobré? Nemám na to čas. A pokaždé si musím vymýšlet nějaké téma…“ lamentovali.
Bylo to velké nepochopení. Co koučink nabízí, v čem je jeho síla. A jelikož jsem posledních 8 let zasvětila práci ve státní správě na podporu tzv. rozhodování na datech – pracovala jsem jako vedoucí analytického útvaru – cítím nutkání se s vámi podělit o to, co víme o přínosech koučování. A to z dat a akademických výzkumů.
Nutno říci, že jsem nejvíce sama na sobě přínosy koučování ocenila až zpětně. Po ukončení programu a pohledu zpátky. Kdy jsem pochopila, že to nejcennější, co mi dal, bylo především nalezení vnitřního moudrého učitele, převzetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí a větší stoupnutí si do své síly. Uvědomění, že to já rozhoduji o svém životě tím, že si vědomě vybírám z možností, které se mi nabízí. Pokud tak neudělám, vybírám stejně, ale často nevědomě. S následky, které se mi nemusí líbit. Navíc, vědomě se rozhodovat a přijmout svá rozhodnutí i s důsledky, v tom je velká síla. A moudrost. Ať jsou ta rozhodnutí zpětně hodnocena jako správná či nikoli. Jelikož jen tak se můžeme posouvat dál… No ale pojďme se podívat, co nám o koučování říkají „tvrdá data“. Ale možná ještě předtím si pojďme stručně říci, co to ten koučink vlastně je.
Koučink je nejrychlejší cesta, jak najít všechny odpovědi na naše otázky a životní výzvy. Jelikož všechny odpovědi nosíme v sobě.
Co je to koučink? Koučink je jedna z metod osobního rozvoje založených na pozitivní a humanistické psychologii. Koučink ve své čisté formě vede klienta k definování si svých cílů a pomocí technik, otázek a podporované sebereflexe ho vede k tomu, aby těchto cílů dosáhl co nejefektivněji a nejrychleji. U koučování je velmi důležité – a tím se také liší od jiných klasických metod – že odpovědi hledá koučovaný (tedy klient) v sobě. Kouč je zde jako facilitátor, který klade správné otázky či pomáhá nastavit koučovanému zrcadlo. U koučování je důležité, aby probíhalo v partnerském vztahu (tedy nikoli ve vztahu mocnější a slabší /nadřízený – podřízený / guru a žák). Kouč je zde také jistým podporovatelem, fanouškem, který věří, že koučovaný/klient má v sobě dost síly a dovedností, aby dosáhl svých cílů.
Dle studií má koučování pozitivní dopady na snížení stresu, lepší organizační a projektové schopnosti, stejně jako leadership dovednosti a práci s lidmi. Má skvělé výsledky i v oblasti inovací.
Nutno říci, že koučování je relativně dobře akademicky probádanou oblastí a o jeho přínosech existuje velká škála impaktovaných článků i knih. Pokud bychom to chtěli celkově shrnout, tak ze studií víme, že koučování má pozitivní účinek na schopnost člověka lépe odhadovat svoje schopnosti (tzv. self-efficacy; např Pousa-Mathieu 2015), snižuje stres (např Ladegard 2011), má pozitivní dopady na lepší leadership schopnosti jako je práce s lidmi, stanovení cílů, produktivitu a komunikaci (např. Kombarakaran et al. 2008).
Nutno podotknout, že tyto dopady se ukazují v rámci výzkumů realizovaných u tzv. executive koučování, tedy koučování manažerů velkých firem. Nicméně existuje řada studií, které ukazují, že stejně prospěšné je i pro malé a střední firmy, kde pomáhá také větší inovativnosti pracovníků (např. Rasha a Lace 2021). Koučink totiž podporuje kreativní myšlení, které pak vede k větší produkci inovativních nápadů a řešení. Zde je určitě zajímavé zmínit, že koučink je dle studií velmi efektivní v generování nápadů na nové produkty či služby, objevování nových trhů anebo nových obchodních partnerství. V jedné studii je také potvrzeno, že klienti, kteří využili při budování svého podnikání koučink, dokázali již během programu najít platící klienty a více nadšeně hovořit o svém novém podnikání – a tím si budovat lepší brand a PR (Grant 2003). Co je také důležité říci, že většina uvedených výzkumů jsou realizovány pomocí kvantitativních metod, tedy nejedná se o náhodné případy, a tedy můžeme s jistotou říci, že koučování má v uvedených oblastech jednoznačně pozitivní dopady.
Osobně mám skvělé výsledky s klienty právě v těchto oblastech, ikdyž se jednalo o menší podnikatele a firmy. Hledání nových, kreativních možností propagace a reklamy nebo zlepšení plánování podnikání, které bude fungovat např i na mateřské, jsou přesně ty oblasti, které je dokonce možné zvládnout i během jednoho nebo dvou sezení. Kouč pomáhá kreativními cestami totiž „otevřít mozek“ podnikatelům a manažerům, jak já říkám. Někdy prostě vidíme svět a řešení jen z jedné možné, naučené perspektivy. A další možnosti nám prostě unikají. Právě zde leží velká síla koučování.
Life-koučink zlepšuje náš well-being a nalezení smyslu a spokojenost se životem. Pomáhá zvyšovat sebevědomí. A je také specificky důležitý v oblasti ženského leadershipu.
V oblasti tzv life koučování, tedy koučování zaměřené především na měkčí témata, se odborná literatura teprve formuje. Akademických důkazů začíná přibývat, nicméně se této oblasti věnuje pozornost až posledních pár let, právě v souvislosti se vzestupem tohoto trendu. Nicméně opět již existují studie, které potvrzují pozitivní dopad koučovacích programů na well-being, spokojenost se životem, lepšího dosahování cílů (např. Style a Boniwell 2010; Grant 2003).
Hodně zajímavé jsou studie, které se věnují přínosům koučování u tak závažných témat, jako je návrat pacientů s rakovinou do běžného života a znovunalezení jeho smyslu (Wagland et al 2015). Právě to, že koučink je důležitý především v tranzitních fázích života – např. změna práce, odchod či návrat z mateřské, změna pozice, nemoc, reorganizace ve firmě – dokazují i mnohé jiné studie (např. Leimon et al 2022).
Hodně zajímavým tématem je pak dopad koučování na zvyšování sebevědomí. Toto téma se objevuje především u výzkumů v souvislosti s podporou žen, a nutno říci, že těchto výzkumů je pomálu. A to přesto, že ze studií víme, že ženy obecně více zápasí s jevy jako je imposter syndrom (tedy s pocitem „podvodníka“, který nemá na danou roli dostatek vzdělání či zkušeností apod.), méně si věří, neumí se tolik sami za sebe postavit a méně si říkají o zvýšení platu. Přesto evidence, která naznačuje důležitost koučování právě u žen v souvislosti s ženským leadershipem, existuje (např. Leimon et al 2022 , Wilkinson a Rose 2022 ). Právě podpora žen, především v transitních situací, jako je návrat z mateřské, změna role z experta na leadera, posun na nejseniornější pozice, je klíčová. Dle studií totiž např. kritickým momentem je právě mateřská/rodičovská a péče o děti, kdy se z veřejného a profesního života stahuje nejvíce žen. Koučink se právě v těchto situacích ukazuje jako velmi efektivní nástroj podpory.